Květen 2011

Karen Stadtfeld - Cosplay

24. května 2011 v 23:43 | Lampgirl |  Kecy
Chtěla bych si objednat cosplay Karen, ale mám problém... Nikdo z naší rodiny nemá Paypal. Potřebovala bych někoho, kdo by mi to objednal. Ách jo. Jsem v koncích.

Paruka: $26.99 + $10.00

Oblečení: $49.99 + $49.99

Důležité úvahy o nedůležitém

19. května 2011 v 18:43 | Lampgirl |  Kecy
Poslední článek jsem přidala v neděli. Sakra. To je celkem hodně dlouho... Snad budu o prázdninách mít víc času na přidávání. V pondělí jsem se učila dějepis a angličtinu (Dějepis za jedna, angličtina s tou naší pitomou učitelkou bude za čtyři...), v úterý jsem spala (Protože nanejvýš pět hodin spánku za jednu noc je celkem na nic.) a ve středu jsem byla u babi, takže jsem si četla a čučela na na televizi. (Taky vás ty závorky tak štvou?)

Miluji svého Medového krále. Ve škole zvednu hlavu ke stropu (Rozumějte, k nebi.) a začnu se k mému miláčkovi modlit, abych dostala dobré známky. Pomáhá to.
To si jenom namlouváš, bych ti nepomohl ani za milion.
Ale no ták... V pondělí jsem chtěla dobré známky z fyziky a němčiny. Ani jedno neumím. A jak to dopadlo? Jedna mínus a dva. Pravděpodobně nakonec z té fyziny nepropadnu...
Při fyzice jsi čuměla do chaosu tvého sešitu a němčinu si přeložila přes Google.
Ehm... Dobrá známka jako dobrá známka. A navíc! Na děják jsem chtěla aspoň dvojku, tak jsem tě prosila. A co jsem dostala? Jedna, ha! Taky nepropadnu. ^^ A nechtěla jsem být zkoušená z příroďáku. A co se stalo? Nebyla jsem zkoušená!
Asi vážně nemá cenu říkat ti, že si jenom představuješ, že ti pomáhám... Když čumíš k nebi, tak mě asi nenajdeš.
Ahá! *skloní zrak k bordelu, který leží o pár ulic dál* Milý Medový králi, prosím tě o to, abych z ničeho nepropadla a neměla horší známky, než trojky.
*facepalm*

Design >> D18

15. května 2011 v 18:32 | Lampgirl |  Kecy
Na ten kočičí jsem si prostě nemohla zvyknout. Tak jsem musela nastavit nový. Protože... Yaoi vládne světu!


Název: D18
Spokojenost: 80%
Nastaveno: 15.5. - 18:22

6 - Královské problémy

15. května 2011 v 2:31 | Lampgirl |  Ten druhý
V osm večer jsem napsala polovinu stránky a pak se sekla. Pak nastala půlnoc, pět lidí mi ve stejnou minutu (0:00) popřálo k narozeninám (Děsí mě to, ještě nikdy mi tolik lidí nepopřálo ani za celý den.) a pak jsem v půl jedné konečně dostala nápad.
Kruciš, vážně to není žádný speciál. I když... Když mám ty narozeniny, tak jsem možná dostala nadpřirozené schopnosti! Zkusím vás zhypnotizovat. Je to speciál, je to speciál, naprosto dokonalý speciál, všichni si to chcete přečíst, všichni chcete napsat extra dlouhý pochvalný komentář.

Tak mi při tom čtení neumřete, nechci být souzená za vraždu.

Nio, neděs se, na speciál yaoi twinces díl jsem nezapomněla, už ho mám i vymyšlený, tak si počkej. *napodobenina šíleného smíchu*

Přísáhám, že při psaní nebyly zavražděny žádné malé děti.



Byla válka. Otec hlídal u hranic a já tam byl s ním, protože nepředpokládal, že boj proběhne tady.
Naposledy jsem tu byl před rokem. Vypadalo to pořád stejně. Rozhlehlá pláň, kterou rozděloval les a značil, kde naše země končí a začíná druhá.
Když nastala výměna stráží, vklouzl jsem do lesa. Tentokrát jsem si s sebou vzal křídu a na stromy kreslil šipky, abych věděl, kudy jsem šel. Byl jsem na sebe pyšný, že mě to napadlo.
Z větve stromu seskočila kočka a zvědavě se na mě zadívala.

Škola omezuje inteligenci

13. května 2011 v 10:43 | Lampgirl |  Kecy
Děste se. Vracím se a nesu s sebou kocoury!
...Plyšové kocoury.

Píšu ze školy. Což znamená žádné soukromí. A což znamená, že si nemůžu povídat sama se sebou.
Sama se sebou? Ale no tak, to děláš pořád.
Právě jsi přiznal, že neexistuješ.
Existuji. Večer přijdu a zadusím tě medem za dvacku z Tesca.
Panebože. Jen to ne, je to ne, odpusť mi!

Nic nestíhám. O víkendu jsem si užívala počítačového volna (pravděpodobně naposledy v měsíci), v pondělí jsem byla mimo město, v úterý byla nějaká pitomá školní olympiáda (sebrala jsem prckům bonbony, mwuhaha), ve středu jsem si psala taháky na test, který se stejně nepsal a včera jsem byla venku s Tweeťasem. On ve svém obvyklém žlutém tričku, já v modré tylové sukni a s kovbojským kloboukem a... A stejně jsme nakonec oba zmokli. Lilo dvě hodiny v kuse, takže zbyla poslední šance - schovat se u Tweetyho bábí. Záchvat smíchu zaručen. ("Šmudlíku, máš chuť na čokoládičku?")

Knihomol nežere knihy, ale knihy čte a žere moly...

6. května 2011 v 17:45 | Lampgirl |  Kecy
Bůh mě nemá rád. Včera večer mi ma cherie Angee napsala, že má její táta rozbité auto a nikam se nejede. Holt se na Animefest vydám až příští rok. Nebo se uleju z Itálie o prázdninách a pojedu na Advík. Smažit se někde na pláži, to není nic pro mě. Navíc bych přišla o post Sněhurky.

Včera jsem byla v knihovně. Po třech měsících. Knihovnice na mě vrhala vražedný pohled, když jsem si půjčovala knížky a zakvokala něco v tomto smyslu: "Si nic nepučuj, když to nestíháš číst!"
Maximální doba pučování knih je měsíc. A ona si myslí, že nestihnu přečíst těch pouhých sedm knížek? Kdybych chtěla, přečtu jich mnohem víc. Jenom je ta knihovna až moc daleko...
Nebuď tak líná.
Tak mi tam ty knížky odnes sám.
Přišly mi knihy, které jsem si objednala už před měsícem. Jsou jenom dvě, ale jsem jaksi bez peněz. Běsnění a Vampýrská Akademie 6. Čtu Běsnění, číst VA se mi nechce, stejně vím jak to skončí. A navíc se mi ten konec vůbec nelíbí... Hlavní postava má strašně divný vkus.
Říkejte mi Zmeja junior až do doby, než mě přejde VA pobláznění.
To znamená, že ti tak všichni mají říkat napořád?
A jak jinak by to mělo být?

Tohle mě... hypnotizuje.
Pusťte si to a pak mi řekněte, po kolika hodinách jste to přestali poslouchat.

Pif - Paf

4. května 2011 v 20:39 | Lampgirl |  Kecy
Nestíhám. Nestíhám se učit do školy, nestíhám shánět věci na Animefest, nestíhám psát... Potřebuji stroj času.
Já taky.
I kdybych ho měla, nedám ti ho.

Včera jsem si už myslela, že mám všechno na Animefest. Nemám.
Já: Kde mám řetězy?
Lochnes: Jaké řetězy?
Já: Však víš. Ty, co nosívám na kalhotech. Vezmu si je na Animefest.
Lochnes: Ty? Tak ty jsem vyhodila...
Já: V-v-v-všech šest?!
Lochnes: Jo.
Já: Stály mě přes čtyři sta korun, sakra! *padá mrtvá k zemi*
Vás by to nenaštvalo?

Be careful what you say, be careful what you do.
I'm not bulletproof.

5, 2/2 - Bolest

1. května 2011 v 14:00 | Lampgirl |  Ten druhý
Vstanu, přečtu si komentáře a podivím sem nad tím, že někteří lidé vstávají před dvanáctou hodinou.
Ty někdy vstáváš minutu před dvanáctou.
Jé! Ty už jsi taky vstal?
Ne, právě jdu spát.

Tak... Tady to je, značně přikořeněno ospalostí, pod kterou jsem to v noci psala.
Jo, Anim... Mirch se vážně vecpe všude. A taky za všechno může! :D
Je to kratší než minulá kapitola, ale to vydržíte.


5, 1/2 - Sen

1. května 2011 v 1:42 | Lampgirl |  Ten druhý
Všimli jste si, že díly vždy rozděluji? Tajná taktika, sweethearts.
Múza se zavřela do šuplíku a odmítala vylézt, ale po atentátu s dýmovnicí vylezla.
Nedělej chytrou, vylezla sama.
Nechtěla, abys ji udusil medem.

Díl je věnován Joko, která vyřešila mé dilema, co bude dál a vymyslela něco úžasného. Za to ti odpustím i to, že jsi ukeho pojmenovala Aki! A věř mi, to je u mě doopravdy něco skoro nemožného.



Naprosto jsem ztuhl zděšením. Nechápal jsem, jak se dokázal vysvobodit. Byl jsem si jistý, že jsem ty provazy utáhl pořádně.
Ruku, kterou mi držel přes ústa, stáhl dolů a chytil mě za rameno. Zaznamenal jsem, že v té druhé drží provazy, kterými jsem ho předtím svázal.
"Co to mělo znamenat?" Sykl.
"Promiň." Zamumlal jsem tiše.
"Jenom promiň?!" Najednou mě pustil a odstrčil mě trochu dál, jako by se mě štítil. Rychle jsem se k němu otočil tak, abych mu viděl do obličeje. Čekal jsem, že bude naštvaný, zklamaný. Ale on se usmíval.
Velká Lampička tě vidí.