Duben 2011

Mňoukací design

29. dubna 2011 v 19:04 | Lampgirl |  Kecy

Konečně jsem zjistila, jak se na notebooku dělají klikací ikonky, tak jsem ho mohla nastavit.

Tři nejdůležitější alter ega

28. dubna 2011 v 21:18 | Lampgirl |  Kecy
Já, já, já, jenom já...
Nemám náladu psát nějaký extra článek, možná až zítra. Ale včera jsem musela vysadit prášky proti bolesti a jsem totálně mimo.

Jméno: Yuki Ineseki
Přezdívka: Yu; Snížek
Povaha: Veselá, ochotná, optimistická
Věk: 16
Vlasy: Světle modré
Oči: Tmavě modré
Druh: Člověk
Info: Má sestru Angee (Ano, myslím tebe, ma cherie :3), která je zároveň i její nejlepší kamarádka. Ráda podkopává klukům nohy a různě je škládlí. Miluje bílý karamel.

Jméno: Sonia Lewis
Přezdívka: Nadporučík Lewisová

4, 2/2 - Rušný den

25. dubna 2011 v 2:50 | Lampgirl |  Ten druhý
Jenom já dokážu napsat sex na dvě A4... Ehm, tímhle jsem vám prozradila, že tam konečně k něčemu došlo, že? A sakra.
Konečně je to yaoi, ha! Moje první. Předtím jsem sice už psala milion 18+ věcí, ale to je něco jiného.
Je to extra dlouhý díl. A to jsem původně plánovala pouze jednu stránku...

Pro Nio: Extra Muchli-Muchli by nebylo, kdybys neřekla "ne". Neboj, na speciál twincest díl jsem nezapomněla. ^^
Pro Naru: Aki vzkazuje, že se mu nikam jít nechtělo, medem tě zadusí až zítra.

Příjemný infarkt.


Nevěděl jsem co dělat. Bylo to nečekané.
Nemohl jsem ho odstrčit. Zaprvé mě držel moc pevně a zadruhé byl král. Mohl mě nechat popravit!
Dohrát hru do konce nebo se nechat zabít? Jedno lepší než druhé. Ale nakonec jsem se rozhodl.

4, 1/2 - Král

24. dubna 2011 v 1:14 | Lampgirl |  Ten druhý
Po skoro dvou měsících je to tady! Klávesnice sehnána, nemusím se trápit s tou pitomou na notebooku. Takže tu kapitoly budou častěji.
A abyste si nestěžovali, že v tom pořád není žádný náznak yaoi... No, uvidíte. *ívl smajl*
Král je moje nejpromyšlenější postava. Má dlouhé vlasy. :3 Tak si zvykejte, že když má být někdo bishík, tak mu hodím dlouhé vlasy.
Druhá polovina je asi jaksi chaotická ale moje veličkost po dokoukání Sherlocka půl hodiny mlátila hlavou o zeď, takže se mi trochu pomíchaly myšlenky... Fajn, kecám. Dávala jsem si několikahodinovou pauzu a múza zdrhla.

P.S.S. Tuhle pitomost jsem poslouchala při psaní:
Emily Browning - Sweet Dreams (Are Made Of This)


Rychle jsem si dal ruku před pusu, ale už bylo pozdě. Oba dva si mě všimli.
"Zdravím," řekl jsem tiše a snažil se být neviditelný. Se skloněnou hlavou jsem je sledoval.
Králi se najednou po tváři rozlil šťastný úsměv. Jako by zapomněl, že se zrovna pohádal s Mirch. "Kaoru, co tu děláš? Dal jsem ti přece pro dnešek volno." Pak se zamračil. "Ty sis ostříhal vlasy?"
Pohledem jsem se zatoulal k Mirch, která nás pozorovala. Ve tváři měla tak zuřivý výraz, až jsem sebou trhl. Zase jsem pohlédl na krále. "Já… Neměl jsem co dělat, nemyslím si, že se mi to volno nějak moc líbilo. A ty vlasy mi už vadily. Navíc si myslím, že takhle vypadají lépe," zamumlal jsem, "pane."
Král si stoupl a došel až ke mně. Natáhl jednu ruku a prohrábl mi vlasy. Ztuhl jsem.
"Asi máš pravdu," pronesl zamyšleně. "Vážně vypadají dobře."

Démonka podruhé

23. dubna 2011 v 0:55 | Lampgirl |  Naše (ne)výtvory
Řekla jsem si: "Něco v tom Saii načmárám."
Ale ukázalo se, že notebook si s Tabletem absolutně nerozumí, takže nová kresba byla zamítnuta. Proto jsem našla v archívu obrázků kresbu démonky (článek hned pod tímhle v téhle rubrice) a začala čmárat myší.
Nakonec to nedopadlo až tak špatně, už začínám zjišťovat, jak se v Saii vlastně vybarvuje.
Začala jsem žlutým topem a skončila se sukní. Ten pokrok je celkem dost vidět. Na tu sukni jsem pyšná. Oko se mi taky celkem povedlo vybavit, což je zázrak.

Strašidlo:

Světu sexuálně haraší

21. dubna 2011 v 23:18 | Lampgirl |  Kecy
Hrozně dlouho jsem tu nebyla. Sakra. Ale tentokrát za to nemohu! To pouze Vůl pořád bučí, že nic nedělám, prý že mě při práci nikdy nevidí. Ale jak by mě taky mohl vidět, když pořád leží na gauči a čučí na televizi. Chlapská logika...

a) Chci vidět ten film.
b) Chci sehnat ten song z traileru.

Dneska jsem Volovo kecy už nevydržela, počkala až on a Lochnes půjdou pryč a napsala Tweetymu, že se ve tři sejdeme na našem obvyklém místě. Nikdy se ho nemusím ptát, jestli má čas. Přemýšlím, jak to sakra dělá, že může všechno, všude a vždycky.
Ale objevily se problémy. Všechny moje kalhoty byly oťapkané od kocourů, takže přišla ta nejhorší možnost: Vzít si sukni. Takže jsem popadla jakousi skládanou černozelenou a chystala si ji navlést, když v tom mi docvaklo, že moje nohy jsou plné modřin (poznámka: nepadat z postelí). Proto jsem popadla staré černé legíny a navlékla si je pod sukni. K tomu černé botky a též černé triko a nakonec černá gumička do vlasů, protože mě ty vlasy poslední dobou doopravdy štvou.
A tvůj odraz v zrcadle pravil: "Kdo odešel z tohoto světa? Kdes je pochován? Kdeže pohřeb se koná? Kdy posmrtná ztuhlost nastala?"
Já ti říkala, že ta stará zmrzlina bude mít halucogení účinky...

Google knows it

16. dubna 2011 v 15:46 | Lampgirl |  Kecy
Na liště u počítače si prohlížím ikonku OpenOffice a přemýšlím, jestli bych neměla konečně napsat další díl povídky. Ale už si po sobě nedokážu ani překontrolovat chyby. Ani se netrefím pořádně do klávesnice. Radši to nechám na jindy. Ještě by to dopadlo špatně...

Poslouchám Nico Nico Singers a hodnotím je. Už mám i jejich žebříček. Zatím je na nich asi jen patnáct míst, ale však se to zvýší. Ale na první příčce se pořád drží moji dva bozi - Tourai a Clear. Já je tak miluji. *povzdech* A Ten se drží hned na druhém místě. Láska na první pohled poslech.
Ty toho miluješ až nějak moc.
Ani ne. Asi jen... *počítá* Asi jen padesát lidí.

Kocourovi někdo ukousl kus ocasu. Když jsem byla venku, všimla jsem si, že má po straně kousanec, kde mu chybí kus masa. Pořád nemůžu přijít na to, co se mu stalo. Jiný kocour to být nemohl, protože ten by maso nanejvýš roztrhl, na psa je to zase moc malé... Sakra.

Pouliční štětka

14. dubna 2011 v 21:08 | Lampgirl |  Kecy
Vím co chci napsat, tak otevřu nový článek, položím prsty na klávesnici a... A v tu chvíli to zapomenu. Čím to sakra je?

Takže tohle zase bude nějaká bezmyšlenkovitá zbastlenina.

Blog.cz zase blbne, jak jsme si už všichni všimli. A mně rovnou vymazal i polovinu menu. Takže jsem vyrobila nový design rovnou i s popisky do menu, ale budu muset počkat, až blog pojede tak jak má, abych ho mohla nastavit. Do té doby budou odkazy nahoře pod záhlavím, které tam vypadají doopravdy hrozně.

Zítra jdu na poslední kontrolu a v pondělí mažu do školy. Není nijak zvláštní, že se mi do ní nijak moc nechce, však mi je pořád stejně špatně.
Přemýšlím, jak zneškodnit učitelku angličtiny...
Zastřelit.
Myslela jsem si, že budeš víc originální.
Ne, já myslel zastřelit tebe.

Pro Yumi & Kawaii Bea

12. dubna 2011 v 21:11 | Lampgirl |  Pro Vás
...za sb.
Sakra, nikdy jsem neuměla diplomy. :D


Doktoři nás chtějí zabít

12. dubna 2011 v 17:00 | Lampgirl |  Kecy
Avatar je celý načmáraný mnou, což je vidět. Takže nekopírujte, lidé by vám mohli říct, že vůbec neumíte malovat.

V pondělí (Což znamená včera) jsem se vydala doktorce kvůli mé únavové nemoci a častým infarktům. V čekárně jsem strávila tři hodiny a doktorka mě objednala rovnou asi ke třem jiným doktorům, které budu navštěvovat postupně v tomto měsíci.
Dneska jsem byla u té samé doktorky znova na odběru krve. Obyčejný odběr krve by mi nevadil, ale ona potřebovala rovnou sedm plných zkumavek, takže se mi ještě pořádnou chvíli z nedostatku krve motala hlava. Svoje obvinění z toho, že mě chce zabít, jsem si nechala radši pro sebe.

Angličtinářka mě nechce klacifikovat, protože prý často chybím. Copak já můžu za to, že ji moje ubohé srdíčko nesnáší?
Ano.
Ale kuš! Nemůžu.

Pastelkovitá démonka

11. dubna 2011 v 18:16 | Lampgirl |  Naše (ne)výtvory
Jsem nachcípaná, nemám nic zajímavého k vykecání... Tak mě napadlo něco načmárat. Už je to nějaký ten pátek, co jsem naposledy brala tužku do ruky a navíc mi scaner úplně zmrvil stínování a zvýraznil chyby.
Má emo ofinku, protože se mi třese ruka a nejdou mi nakreslit souměrné věci, takže jedno oko udělalo pá-pá.
Škvrně mi ukradlo pastelky, takže mi jich zbylo jenom pár: Červená, oranžová, žlutá, tělová, hnědá, černá. A vystačila jsem si s nimi. Ha!
I need a hero.
Me too.

Ívl pikčr:

Postup:

Jak se čerti unudili k smrti

7. dubna 2011 v 18:50 | Lampgirl |  Kecy
Článek na TT "Peklo"

Peklo. Tohle téma se dá pojmout mnoha způsoby. A já ho pojmu tak neoriginálně, až to originální bude. (Teď si představte psycho smích. Nemůžu předvést, blbnou mi hlasivky. Pardon.)

Peklo je pro každého něco jiného. Pro mě peklo je, když mě jakási Tvajlájt fanynka (Nic proti fanynkám Twilightu - Ale co je moc, to je moc.) nazve ubohou, protože si myslím, že má jich Edwardíček odstáté uši. Vždyť je to přeci pravda, ne?
A nebo když někdo píše TíMHlE PísMeM, což už naštěstí není v módě. Ale někteří jedinci, kteří spadli jako malí na hlavu se bohužel pořád najdou.
Další peklo je, když mi Lochnes (Máma. Kdo ji někdy viděl, pochopí proč ta přezdívka.) začne projíždět historii a najde věci, které nikdy najít neměla. Naštěstí je většina z toho v angličtině, z které Lochnes nerozumí ani slovo.
(A jaké je největší peklo? Tenhle můj obrovský závorkový syndrom.)

A teď zase z jinak.
Když to vezmeme z dnešního pohledu, na peklo už nikdo nevěří. A protože nevěří, do pekla nepůjdou. (Přemýšleli jste někdy nad tím, jak se cítí chudáci čerti, když si nemůžou udělat svůj oblíbený vývar? Umřou hlady... Jestli je tedy nuda neskolí dřív.)
Jenom chudáčci malé dětičky leží ve svých postýlkám, klepou se strachy a doufají, že se nepropadnou do země. (Což je pěkná blbost, když třeba bydlí až v podkroví.)

Děkuji za váš promrhaný čas.

Vanilkový cukr

5. dubna 2011 v 17:49 | Lampgirl |  Kecy
Závislá. Jsem totálně závislá na těch knihách. A navíc žeru jednu postavu tak moc, že si čichám k levandulové esenci a popíjím mléko s vanilkovým cukrem. Na tváři kočičí úsměv, v ruce myš... KITTYBOY! Haf. (Poslední dva zvířecí pazvuky pochopí jen pár lidí. Jestli jste mezi nimi, strávili jste se mnou až moc času)

Touhou songy <3

Na Advík kvůli termínu nemůžu, tak se snažím umluvit Lochnes na Animefest, na který bych jela s mou milovanou Angee. Lochnes má kecy kvůli tomu, že je to až v Brně a chystá se poslat stížnost, proč něco není tady v Plzni. Přemýšlím, čím ji uplatit.
Celkem se bojím toho, co bys na Animefestu mohla udělat.
Utéct před tebou.
Já si tě zase najdu.
Poleju tě horkou čokoládou.
A já tebe kafem.

Objednala jsem si tylovou sukni. Je krásná, tyrkysová... A vybrala mi moje úspory. Ale těch 830 korun mi za to stojí. Jo, budu mít tu nejhezčí sukni pod sluncem. Cha!
Vždyť ty sukně stejně vůbec nenosíš.
Tuhle budu nosit.
Vsadíme se?
Radši ne.

Musím poslouchat pořád dokola. Projednou musím říct: Dokonalé.
[Klik na video pro ingliš překlad]

Černá jako noc

4. dubna 2011 v 17:32 | Lampgirl |  Temný koutek
Černá kočka se vydala lovit. Jak se asi cítí její oběť?

Ve stínu, hledí na mě
Drápky vytažené
Přikrčená u země
Oči doširoka otevřené

Vůně deště způsobuje halucinace

3. dubna 2011 v 20:46 | Lampgirl |  Kecy
Tak takhle to dopadá, když čtete stejné knížky, jako já. Smějete se sociopatovi.
Nutí mě to představovat si Edwarda s plyšovým medvídkem v náručí. Ta představa je hrozně zvrácená... Ledaže by v tom medvídkovi měl schované nějaké zbraně.
Asi se tomu nesmějete tolik jako já, že? Ale já nemohu za to, že nechápete pointu. *nevinný úsměv*

Moc málo knížek... Je jich přeložených pouze čtrnáct a já čtu už dvanáctý díl. Musím se uklidnit, musím se uklidnit... Však si to pak mohu přečíst celé ještě jednou... Jo, to udělám. To je dobrý nápad. A pak jsou tu ještě stránky s FF na ty knížky. Určitě to vydržím, jsem silná.
Nikdy jsem neměla začít tyhle knihy číst. Ta závislost je až moc velká.
Když jsem je začala číst, říkala jsem si "Ty postavy jsou hrozně nesympatické"... A teď je to "Sežeru vás láskou!". Už tři osoby z těch knížek se staly oběťmi mých ero představ.
Můj čas je naplněn pouze čtením a slintáním nad fanartama. Mám strach, že se uslintám k smrti.
My se spíš bojíme toho, že nás jednoho dne všechny vtáhneš do svých představ.
Ty se neboj, ty už dávno nejsi můj největší objekt zájmu. Teď jsi až někde na pátém, šestém místě...
Hej!
Smůla, padej někam jinam.
Sakra, už vás nebudu otravovat kecama o těch knihách... Aspoň ne dnes.

V pátek to bylo všude cítit deštěm. Vůně země, trávy, všude kapky vody. Miluji to. Všechno je pak cítit tak... čistě. A čistý vzduch způsobuje halucinace. Věděli jste to?

Nelíbí se vám to? Mně je to jedno.
Koušu.
Velká Lampička tě vidí.